Bioodpad

Bioodpad je cenná složka komunálního odpadu, ze které je možné při správném zacházení získat kvalitní, dobře využitelný kompost.

S bioodpadem lze nakládat několika způsoby. Nejlevnějším způsobem nakládání s biomateriálem je využívat jej při vzniku na svých zahradách založením vlastního kompostu, protože tak odpad vůbec nevznikne a není třeba nákladně s ním nakládat. Další možností, jak předcházet vzniku bioodpadu, je využíváním kompostéru. Nákladnější možností je odkládat bioodpad do velkokapacitního kontejneru ve sběrném dvoře. Dále se bioodpad sváží prostřednictvím speciálních nádob hnědé barvy, což je ovšem nejdražší způsob nakládání.

Bioodpad tvoří více než 40% komunálního odpadu. Pokud se bioodpad rozkládá ve skládce, vznikají toxické výluhy a uvolňuje se nepříjemný zápach a s ním skleníkové plyny (metan, CO2). Z odpadu, který ve skládce hnije, vznikají toxické výluhy. Bioodpad mění svůj objem, skládka je tím nestabilní, pohybuje se a vzniká riziko porušení izolace skládky, což může vést ke kontaminaci spodních vod. Proto bioodpad nepatří do nádob na směsný komunální odpad.

Domácí kompostování

Nejlepším a nejekonomičtějším řešením jak předcházet vzniku odpadů je domácí kompostování. Při něm se bioodpad rozkládá za přístupu vzduchu pomocí bakterií, plísní, kvasinek a dalších živých organismů přímo v místě vzniku. Organická hmota se přepracovává a tleje, čímž vzniká při správném postupu domácí kompost.

Jemné části bioodpadu, jako je tráva listí a podobně, lze přímo ukládat do kompostu. Silnější větve (průměru větším než cca 5mm) je třeba nalámat nebo nasekat, případně rozdrtit (naštěpkovat). Dospodu kompostu patří hrubší a vzdušný materiál, který umožní provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody. Neměl by však chybět i ve vyšších vrstvách (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, stonky květin,...). Čím pestřejší je skladba materiálu ke kompostování, tím lépe. Materiál ke kompostování dobře promícháme: vlhké se suchým, porézní materiál s hutným, „zelené s hnědým“ = dusíkaté s uhlíkatým. Dusíkaté jsou: tráva mladá (krátká seč), králičí trus, drůbeží trus. Uhlíkaté jsou: sláma, piliny, kůra, nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů.

K rychlejšímu nastartování tlení můžeme přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj. Přidáním zeminy se organická hmota naváže na jílovité minerály, čímž vzniká vysoce kvalitní humus. Pravidelně kontrolujeme správnou vlhkost kompostu. Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat na teplotu přes 50°C. Tato tzv. horká fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k hygienizaci kompostu, to jest ke zničení semen plevelů a zárodků chorob. Po dosažení maxima teplota pozvolna klesá. Vlivem intenzivního tlení si materiál sedá a snižuje se i možný přísun vzduchu. Hromadu proto po 1 až 2 měsících přehodíme a znovu promícháme (nemusí být zapotřebí u uzavřených kompostérů). Čerstvý kompost můžeme získat za 2 - 6 měsíců, vyzrálý kompost za 6 - 12 měsíců.

Kompostéry u rodinných domů

V červnu roku 2017 jsme získali dotaci z Operačního programu Životní prostředí na pořízení 600 ks domácích kompostérů do zástavby rodinných domů. Pořídili jsme kompostéry o objemu 900 litrů z recyklovaného polyetylénu s tloušťkou stěn 7 mm, jejichž průměr podstavy je 132 cm. S ohledem na tloušťku stěny odolá kompostér dramatickým změnám počasí (vysoké teploty, extrémní mrazy, silný vítr), také se snadno ubrání náporu biologického odpadu uvnitř a nezmění svůj původní tvar. Konstrukci kompostéru je možné pohodlně otevřít z každé strany a libovolně kompost promíchávat, vybírat či průběžně doplňovat nový biologický materiál. Má speciální vnitřní soustavu žeber zabraňující ucpávání větracích otvorů, díky které se odpad nelepí na stěny kompostéru. Víko má tvar šestiúhelníku a skládá se ze dvou částí. Životnost kompostéru je více než 20 let.

Kompostéry byly poskytovány na základě smlouvy o výpůjčce zdarma. Z důvodu dodržení udržitelnosti projektu je kompostér vypůjčen na dobu 5 let s následným bezúplatným darováním. Cílem poskytování kompostérů zdarma je především snížení množství bioodpadu odkládaného do hnědých nádob a tím snížení nákladů na svoz bioodpadu prostřednictvím hnědých nádob.

Od Ústeckého kraje jsme získali tři dotace na pořízení domácích kompostérů – 50 ks v roce 2020, 100 ks v roce 2022 a 50 ks v roce 2025. Dotace představovala maximálně 70 % pořizovacích nákladů. V roce 2020 jsme získali 116 462 Kč, v roce 2022 dotace činila 271 040 Kč a v roce 2025 jsme obdrželi 135 520 Kč. Kompostéry byly zájemcům poskytnuty zdarma do výpůjčky s následným bezúplatným darováním a všechny jsou již vydány do užívání.

www.kr-ustecky.cz

Kompostéry v sídlišti

Město získalo v červnu roku 2017 dotaci z Operačního programu Životní prostředí na projekt „Prevence bioodpadů města Jílové“, v rámci kterého byly pořízeny kromě domácích kompostérů také 4 dvoukomorové komunitní kompostéry o objemu 700 litrů do panelové zástavby. Směsný odpad v černých kontejnerech někdy zapáchá, neboť se v něm nacházejí bioodpady, které je možné odkládat právě do komunitních kompostérů.

Stanoviště kompostérů

1. schody do ZŠ sídliště od ul. Lipová – vedle podesty na vjezdu z ul. Oblouková
2. Teplická č.p. 2,4,6 – prostranství za panelovým domem
3. ul. Spojová – podél chodníku z ul. Okružní do ul. Spojová
4. ul. Nová – vedle garáží u kontejnerů na tříděný odpad

Kompostér lze plnit odpadem z kuchyní a to především zeleným odpadem z přípravy pokrmů. Je rozdělen na dvě komory, přičemž jedna komora bude vždy uzamčená.

Do kompostéru patří:

Zbytky ovoce a zeleniny (jádřince, pecky, slupky, natě, listy atd.), kávová sedlina a čajové sáčky, skořápky od vajíček a ořechů, mastné ubrousky a veškeré mastné papíry od potravin, které se nehodí k recyklaci, uvadlé květiny, listí, tráva, stonky a drobné větvičky, podestýlka domácích býložravých zvířat.

Do kompostéru naopak nepatří:

Zbytky masa, kostí a vařených jídel, stolní oleje a tuky, léky, uhynulá zvířata, zvířecí výkaly, kočkolit, prachové sáčky z vysavače, igelitové sáčky a další odpad, který lze předat k recyklaci.

Sběr bioodpadu ve sběrném místě

Celoročně je ve sběrném místě, Modrá 107 (ul. Nábřeží), Jílové k dispozici velkokapacitní kontejner na odkládání biologického odpadu rostlinného původu.

Do kontejneru na bioodpad lze zdarma odložit

• bioodpad z údržby zeleně (listí, tráva, zbytky rostlin, větve keřů i stromů, piliny, spadané ovoce v příměsi s trávou apod.),
• bioodpad z kuchyně (zbytky zeleniny a ovoce: okrajky z brambor, mrkve, okusky jablek apod.).

Sběr bioodpadu v hnědých nádobách

Od září 2008 probíhá v Jílovém sběr bioodpadu do speciálních hnědých nádob. Nádoby jsou sváženy v sobotu dle níže uvedeného rozpisu. Svoz nádob probíhá za vhodných klimatických podmínek, tedy v případě, že ranní teplota neklesne pod bod mrazu. Tento způsob nakládání s bioodpadem je ovšem nejdražší.

Do nádoby na bioodpad patří:

Bioodpad z údržby zeleně (listí, tráva, drny se zeminou, zbytky rostlin, kousky větví keřů i stromů, piliny, dřevěný popel, spadané ovoce prokládané trávou).

Bioodpad z kuchyně (zbytky zeleniny a ovoce: okrajky z brambor, mrkve, okusky jablek apod., čajové sáčky, kávová sedlina, skořápky z vajec).

Do nádoby na bioodpad v žádném případě nepatří:

Tekuté zbytky jídel, kosti, maso, oleje, uhynulá zvířata, biologicky nerozložitelné látky a jiné odpady.

V roce 2025 bude bioodpad svážen v sobotu v těchto termínech:
22.03., 05.04., 19.04., 03.05., 17.05., 31.05., 14.06., 28.06., 12.07., 26.07., 09.08., 23.08., 06.09., 20.09., 04.10., 11.10., 18.10., 25.10., 01.11., 08.11., 15.11., 22.11.

Bioodpad je odvážen svozovým vozidlem Technických služeb Děčín a.s. na kompostárnu do Modlan (případně Chudeřic) k dalšímu zpracování (kompostování).

Vánoční stromky v sídlišti

Vánoční stromky odložené u sběrných nádob na směsný komunální odpad jsou sváženy v sídlišti v termínu od 1. do 31. ledna každého kalendářního roku.