Vyhledat

Přehled událostí

P Ú S Č P S N
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17
Zájemci o domácí kompostér mohou podat žádost
18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 1 2 3 4 5
Drobečková navigace

Úvod > O městě > Městské symboly

Městské symboly

  Prapor města Jílové

  Rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl v červnu 1998 udělen městu Jílové městský prapor. 

Prapor, který se užíval v minulosti, byl tvořen dvěma svislými pruhy, zeleným a bílým. Uprostřed v zeleném dubovém věnečku, byla přirozená sova. Vzhledem k podobnosti s již existujícími prapory jiných měst (např. Dubá) byla navržena upravená podoba:

bílý list se zelenou krokví vymezenou bílým žerďovým klínem s vrcholem ve středu listu, vrchol krokve je na středu vlajícího listu, poměr šířky k délce listu je 2:3. Webové stránky i plán města vychází právě z "klubových" barev Jílového, zelené a bílé.

Autorem současné podoby praporu je p. Stanislav Kasík, heraldická kancelář Dauphin z Roudnice nad Labem.

 

Znak města Jílové

Znak města byl městu oficiálně udělen rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v červnu 1998.

Znak je tvořen stříbrným štítem, kde na zeleném trávníku při levém okraji štítu stojí pahýl dubu s jednou doprava rostoucí větví zakončenou třemi listy, na které sedí sova. Vše je vyvedeno v přirozených barvách.

Je tu domněnka, že za jílovský znak byl považován již od konce 17. století obraz rychtářské pečeti, jehož nejstarší zachovaný otisk pochází z roku 1670. Vzhledem k neuceleným historickým pramenům musíme brát tento údaj s trochou rezervy. Prvním dokladem o praktickém užití znaku a zároveň dokladem o jeho podobě je jeho secesní ztvárnění nad vchodem do školní budovy na náměstí ze začátku 20. století.

Autorem součastné podoby znaku je p. Stanislav Kasík, heraldická kancelář Dauphin z Roudnice nad Labem. Z jeho Ikonografie znaku vyjímáme: „Ve znaku je hlavní figurou sova ve své přirozené podobě. V obecní symbolice se používá již více jak tři století a je zároveň mluvícím znamením. Sova vždy seděla na stromu – dubu, jehož exteriér byl nějakým způsobem umenšen a neměl charakter botanicky plnohodnotného objektu. Přesto to byl strom živý – olistěný. Rostl vždy na trávníku. Tinktury znaku jsou určeny s ohledem na skutečnost, že kombinace zlatá a černá byla odvozena neseriózním způsobem. Původní barevnost počítala s přirozenými figurami ve stříbrném štítu.“

Užití znaku města je možné pouze na základě písemné žádosti se zdůvodněním účelu a způsobu jeho užití. V písemném souhlasu budou stanoveny doba a způsob užívání znaku města.

 

Sova je odvážným nočním dravcem symbolizujícím v řecké mytologii učenost a vědění. Vidí v noci a působí vážným a přemýšlivým dojmem, je symbolem moudrosti, jež proniká temnoty nevědomosti. 

Kde se tedy sova v Jílovém vzala?

Původní název Jílového zněl Eulau, přeneseně „Údolí sov“.

Další verze uvádí, že za jílovský znak byl považován již od konce 17. století obraz rychtářské pečeti, jehož nejstarší dochovaný otisk je z roku 1670. Prvním dokladem o praktickém využití znaku a také dokladem o jeho podobě, je secesní znak na budově školy na náměstí. Znak pochází ze začátku 20. století a bohužel nám neříká nic konkrétního o barevném vyvedení znaku.